Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

co-a-jak-ind.gif

 

 

Vážení,

Obrazek

 

tak zde se chystám  trochu popsat své zážitky a poznatky z cesty po Indii .

Jak to začalo.

Jednoho dne mi kamarád,se kterým jsem se poznal v USA u smetáku povídá-co bys řekl na to, kdyby jsme se zajeli podívat do Indie na Tač Mahal-již dlouho po tom toužím. No a já na to-tak jo. A bylo to domluveno.Pak jsme si zajistili víza a letenky do Delhi,já zakoupil mapu Indie a to bylo vše,pokud jde o přípravy-nic víc.Když se to tak vezme,vždyť to na tom světě všude chodí skoro stejně a tak jaké přípravy.

První část letu byla do Istambulu a tam jsme přespali v letištní hale a ráno jsme měli celý den na prohlídku dotyčného města.Problém to není,jelikož v nejnižším patře letiště je podzemní dráha,která vás pohodlně doveze až do historické části města a stačí si jen zapamatovat,kde nastoupit cestu zpět na letiště.Vše dopadlo dobře a večer jsme nastoupili na let Istambul-Delhi.

Příští den ráno jsme přistáli v Indii a od té doby jsme se dost často divili,co a jak v této zemi chodí.A jen tak pro začátek-doporučuji vzít sebou buď dolary,nebo eura,či libry.Tyto tři měny se dají měnit celkem kdekoli a bez problémů.U ostatních měn si nejsem jist,že by jste měli úspěch.Jinak počítejte s tím,že hned jak vylezete před letiště, uslyšíte stále nějaké nabídky všech možných služeb a skončí to pravděpodobně až návratem domů--ale dá se na to zvyknout.Na co se ale těžko zvyká je to,že vás Evropana,místní považují snad za milionáře a že možná ani nevíte,co se svými penězi.A proto smlouvat,smlouvat a zase smlouvat,jinak brzy skončíte, pokud tedy skutečně nejste milionář.

Obrazek

 Tedy pokud má někdo v úmyslu tam letět (poprvé) a hned si vyrentovat auto,tak ať to udělá jen v případě,že je sebevrah.Doprava ve městech je tam totiž velmi hustá a chaotická,navíc se jezdí vlevo a také světla na semaforech nejsou zcela rozhodující a tak nedoporučuji!

Jinak tedy my jsme využili nabídky jednoho řidiče,který tvrdil,že nás z letiště do města zaveze zcela zdarma a to na Turistické Informační Centrum a tak se také stalo.Tam nás pánové velmi hezky přivítali (mimochodem jejich web- www.holiday-package-india.com ),nabídli nám kávu nebo čaj,zajistili nám nocleh v blízkém hotelu a ještě ten den prohlídku Nového i Starého Delhi.Peníze po nás nechtěli,že až zítra nám učiní nabídku-ať se na to dobře vyspíme.Příští den se zase opakovala nabídka kávy a pak též nabídka jejich služeb.Šlo o to,že nám nabídli pro první tři dny auto s řidičem a trasu-Delhi-Jaijpur(Pink city)-Amber a na závěr Agru,kde se nalézá Tač Mahal.Po zážitcích z minulého dne jsme s jistým váháním nabídku přijali a tak další tři dny jsme byli v péči řidiče a průvodce jménem Selim a byli jsme spokojeni.Dále jsme již cestovali na svoje triko a šlo o více jak 5 000 km.

A cestovali jsme nejrůznějšími dopravními prostředky-vlakem,autem,rikšou,na slonu,spacím autobusem,na lodi i šlapací rikšou.ObrazekPokud jde o zajišťování a nákup různých jízdenek,tak není třeba mít obavy,jelikož pokud to nezvládnete vy,vždy se někdo najde a za drobnou úplatu to udělá k vaší plné spokojenosti za vás.Vpravo jízdenka na vlak-skoro stejná jak u nás,až na to,že jsou tam údaje o pohlaví,věku pasažérů a také,jakou stravu budou vyžadovat.Jak ve vlaku tak i v autobusu mají průvodčí jmenný seznam pasažérů a jsou vám zcela k dispozici.Horší dojem na vás mohou udělat některá nádraží,hlavně ta menší.Například nádraží v Thundle.Z toho jsme měli odjezd ve 23hod.večer-směr Varanasi a šlo trochu o šok--jak na peronech,tak i v čekárně(ženy mohou do čekárny ,vyhrazené jen pro ně-velmi praktické)se pohybovalo značné množství krys,mezi nimi nějací ti psi a též posvatné krávy no a na drátech velké množství ptactva .Ovšem tato zvířata se chovají jinak,jak u nás--tak trochu ochočeně a dá se říct přítulně.Je jisté,že Indové žijí více v souladu s přírodou.A ještě jeden poznatek hlavně z různých nádraží--v Indii se praděpodobně nekrade--z počátku jsme si dávali velký pozor na svá zavazadla,ale jak jsme vypozorovali,není to příliš potřeba a taktéž jsme si to čirou náhodou vyzkoušeli.Kamarád si koupil na jednom nádraží pěkný trs banánů a když jsme šli na procházku po městě,tak si vzpoměl,že je zapoměl ve vestibulu.Po asi hodině,když jsme se tam vrátili,byly ty banány stále na svém místě a že hladových lidí bylo kolem dokola dost.A také si ještě vzpomínám na jednu zajímavost,pokud pojedete vlakem a budete se k ránu blížit k nějakému většímu městu a podíváte se ven.S údivem zjistíte,že místo podél trati je zřejmě nejvhodnější ke konaní velké potřeby.Značné množství lidí družně,vedle sebe dřepí a konají velkou potřebu a vesele si mezi sebou povidají--tato věc tam zřejmě nepotřebuje soukromí a nikoho nepohoršuje.ObrazekJeště bych chtěl upozornit,že nejen na nádražích,ale všeobecně je zvykem,že se vodí spolu téměř vždy kluci s klukama a  jinak-tedy kluci s holkama a jiné sestavy-nejsou k vidění.Kluci se vodí za ruce,nebo kolem pasu či ramen a to i vojáci.Prý v tom nemáme vidět nic špatného--je to jen místní zvyk.

Vizitky vám na požádaní dají všude a jak vidíte,jsou prakticky stejné,jak u nás.A např.prodejci koberců,když vám řeknou cenu,mají na mysli cenu včetně dopravy až k vám domů.A právě ti dost často vlastní vozy zn.ŠKODA a velice si je chválí a na moji připomínku,že je ten vůz vyroben v kooperaci s Německem , jeden podotkl--ale přece to je dnes úplně normální

Pokud jde o životní úroveň,tak tak velké rozdíly,jako tam,jsem ještě nikde neviděl a mohu jen konstatovat,že i když většina z nás není spokojena(já konec konců také),tak se tu máme,oproti nim,docela dobře.Netušíte,jak velké množství lidí večer a nejen večer,uléhá ke spánku jen tak na chodník.Ze začátku jsem se divil,proč na prostředek chodníku,vždyť tam zavazejí chodcům,ale záhy jsem pochopil,že to ani jinak nejde,jelikož kraj chodníku slouží velmi často,jako WC.Můžete si myslet,že jsou to čuňátka,ale když nemáte žádné bydliště,ani peníze na veřejné WC a navíc je vás značné množství,tak vlastně nic jiného nezbývá.Ti,co mají na ulici nějakou nataženou plachtu a třeba malý vařič a kotlík,tak ti jsou na tom již velice dobře,nemluvě o těch,co mají možnost přespat na chodbách domu.Je možné,že zjistíte na hotelu,že jeho perzonál spí přes noc na podlaze přijímací kanceláře.A i tak se mi tito lidé zdáli mnohem šťastnější,než u nás.Peníze asi nejsou zárukou šťastného života.ObrazekA rád bych také podotkl,že když jsme pobývali ve státě Goa na Calangute Beach,kam létají turisté převážně z Německa a Anglie,tak jsme se za Evropany poněkud styděli,jelikož i otočení lehátka,či přesun slunečníku,vše podle nich byla práce perzonálu o dalších požadavcích ani raději nepíšu.A také čirou náhodou byli tito turisté pěkně vypasení a tak jsme z toho měli nepěkný pocit.

Ještě bych rád uvedl příklad výše uvedeného smlouvání.Vpravo vidíte originální indický vějiř z pavích per,který jsem zakoupil poslední den pobytu v Delhi.Cena byla stanovena na 450 rupií a jak jsem byl již v tom smlouvaní natrénovaný,tak se mi to podařilo usmlouvat na pouhých 100 rupií.Majitel blízké restaurace se zeptal,za kolik jsem ho koupil a když jsem řekl za 100 rupii,tak jen pravil--nemožné.Tak mám tedy dojem,že ten prodavač vějířů na mne asi v dobrém nevzpomíná.Draho tam ale není-10 rupií je cca 5 našich korun a za ně se,pokud nejste příliš nároční,klidně na ulici navečeříte.Ovšem nesmíte příliš sledovat,co a jak se provadí,jelikož vidět např.jak se tam umývá použité nádobí, je jen pro silné žaludky.Konec konců,většina evropských turistů tam dostane průjem.Pokud jde o nás dva,tak kamarád s tím měl jisté starosti a já kupodivu ne.To,že já ne,přikládám jistému opatření,ale to by vás asi nezajímalo a pokud opravdu ano,tak mi napište na můj e-mail(viz kontakt).Moje metoda by totiž někomu mohla připadat směšná,ale jsem si jist,že funguje.(Pro značný zájem jsem dodatečně svou metodu popsal zde, na této stránce v komentařích dole a má název"průjem".)

TAČ MAHAL.

Obrazek

Tak zde na obrázku je vstupenka na Tač Mahal-mimochodem Indové říkají povětšinou pouze Tač.Cena na vstupence je špatně čitelná a tak tedy je to 500rupií,čili cca 250Kč.Je to dost,ale vždyť to byl hlavní cíl naší cesty a nebylo čeho litovat.Je to opravdu překrasná stavba ve městě Agra.Nejedná se o nějaký palác,ale je to vlastně hrobka a nebo mausoleum.Nechal jej postavit Sultán Sachdzahan pro svou nejmilejší manželku Mumtazmahal, po její smrti,aby tam mohla být pochována.Pro sebe chtěl nechat postavit totéž,ale v černém provedení na druhé straně řeky,ale to mu již synáček zatrhnul a uvěznil ho v Červené pevnosti a po jeho smrti byl Sultán pochován též v Tač Mahalu,vedle své milované manželky.

Návštěvu mohu doporučit,je to opravdu pěkný zážitek a stojí to za to.

---------------------------------------------------

INDICKÉ ŽENY

Když jsem odlétal do Indie,měl jsem představu,že tamní ženy jsou diskriminovány a že to tam nemají jednoduché--poněkud jsem se mýlil.

Tak za prvé,místní ženy převážně nosí místní oděv"sárí"a musím konstatovat,že ať mladé,či starší,ať hubené,nebo trochu při těle(těch je ale velice málo)tak všem to náramě sluší a to mi tedy veřte.Pokud se ale někde prováděli zemní práce,či opravy kolejového svršku atd.,tak všude pracovali smíšené skupiny,jak muži,tak i ženy a většinou se tam nacházeli i jejich děti.Obzvlášť pracující na železničních tratích vypadali dost zanedbaně a není jim co závidět.ObrazekTedy v jiných případech mají místní ženy např.vyhrazené okénko na prodej vlakových jízdenek(only for woman)a při pohledu na ty dlouhé fronty to má své opodstatnění a též příměstské vlaky jsou tak přecpané,že vagony pouze pro ženy jsou opravdu skvělým opatřením a též čekárny na nádražích vyhrazené pouze pro ženy jsou podle mého názoru projevem úcty k ženám,nikoliv segregace,jak se to často prezentuje u nás.A co že je to vlastně vpravo?No to je jízdenka na slona.Za 450 rupií je slon na 1 hodinu zcela váš i s poháněčem.Avšak dále tedy k ženám-co mne například trochu zaskočilo je to,že i v Indické armádě jsou také čistě ženské oddíly,které mají i odlišné uniformy a některé velmi pěkné khaki sárí.Zřejmě zdravotnice,ale jistě to nevím.A vůbec jen tak na okraj-jejich armáda se dosti často přesouvá po železnici-na každém druhém nebo třetím nádraží jsem je viděl,jak si na vagonech vegetují a dělají všechno možné-hygiena,vaření,zábava atd.Závěrem chci dodat,že ne všechny muslimské ženy mají zahalené tváře,ale jen málokterá a jak jsem vypozoroval--mám dojem,že zahalovaní využívají jen ty ošklivější(nebo to byla jen náhoda?-to vážně nevím).Ještě bych rád dodal,že za celou dobu pobytu jsem neviděl jedinou opilou ženu,ale vlastně ani muže.Vypadá to,že v Indii se nepije alkohol a pokud přece jen,tak někde v ústraní,kde to nikoho nepohoršuje.

--------------------------------------------

VARANASI

Obrazek

Do Varanasi jsme přijeli z Agry,lépe řečeno z nádraží Thundla,které je poblíž Agry a po ubytovaní v hotelu jsme si před hotelem pronajali na tři dny rikšu.Její řidič měl natolik složité jméno,že jsme mu začali říkat"růžová košile"jelikož ji stále nosil.I když byl negramotný,tak anglicky uměl docela slušně a vůbec, byl ochotný a zkrátka fajn.Mimochodem za tři dny služeb jsme dohodli cenu 500 rupií(cca 250Kč.)což je slušná cena.ObrazekProč vlastně píšu speciálně o Varanasi?Protože to byl tedy zážitek.Varanasi je posvátné město na řece jménem Ganga a je pověstné světoznámým spáleništěm zemřelých hinduistů (muslimové se pohřbívají do hrobu)a koupelemi v dotyčné řece.První den nás"růžová košile" povozila po celém městě a ukázala význačné památky,včetně Opičího chrámu.Musím konstatovat,že Varanasi je asi nejšpinavější město v Indii-špinavější jsem tam neviděl.Ovšem člověk si zvykne na všechno.Na přístí den jsme dohodli ranní plavbu po řece Ganga,což se stalo.Ranní opar a kouzlo toho místa nás poněkud zpitoměli a  souhlasili jsme s cenou za plavbu 800 rupií.Nevím,co to s náma bylo,večerní plavbu jsme usmlouvali na 100 rupií a i nadále jsme se již nikde nenechali takhle zblbnout.Ovšem plavba to byla nádherná a stálo to nakonec za to.Do vody jsme dali plout zapálené svíčky v okrasných miskách,jako ostatně i druzí učastníci.Pak jsme dopluli k tomu,již výše zmiňovanému spáleništi.Je to poměrně nevelké místo,kde je cca 6 míst ke spalovaní a na jednom právě jednu zemřelou spalovali a řeknu vám,tak tísnivý pocit jsem již dlouho nezažil.Mnoho Indů,když cítí,že na tomto světě již dlouho nebudou,se vypraví právě do těchto míst a čekají na svůj konec.Ti chudí žebrají peníze na dřevo ke svému spálení,jelikož v těch místech je poměrně drahé.Večerní plavba byla také nádherná-na nábřeží mnichové prováděli nějaký obřad za stálého klinkání velkého množství zvonečků a jinak to lze těžko popsat-je nutné to zažít osobně.S"růžovou košilí"jsme se natolik spřátelili,že nás dokonce pozval na návštěvu své rodiny.Jednalo se o muslimy a situace se ješte navíc zkomplikovala,že těsně před příchodem byla přerušena dodávka elektrické energie a tak to probíhalo při petrolejkách a byl jsem trochu zmaten tím množstvím lidí v úžasně malém prostoru.Jeho děti ovšem měli radost,jelikož nám jejich tatínek prozradil,co že ze sladkostí mají nejraději a tím jsme je také obdarovali-vděčné dětské oči nám byli největší odměnou.

-----------------------------------------

A JEDEM SMĚR"MUMBAI"

Z Varanasi jsme nasedli na rychlík,směr Mumbai a to je pěkný kousek cesty.Naštěstí tyto indické rychlíky jsou značně pohodlné.Jsou v nich spací vagony a po nástupu vyfasujete deku a dvě prostěradla a ještě je upřesněno,jakou stravu budete vyžadovat a jedná se o to, jestli kuře(masitá strava)nebo zeleninovou(vegetariánskou).Máte svou místenku a tak máte jistotu,že nebudete stát někde na jedné noze.Pokud jde o spaní,máte možnost si koupit vagon,kde jsou tři lůžka nad sebou a nebo poněkud dražší,se dvěma lůžky nad sebou.ObrazekZe začátku jsme popojížděli,jako courák u nás,ale později večer se vlak rozjel a celou noc jsme pádili,jak o život a k večeru,přístího dne jsme dorazili do Mumbai.Nádraží bylo na předmestí a my chtěli do středu města se ubytovat.Nevěděli jsme a je nutné si uvědomit,že v Mumbai,na rozdíl od jiných měst je provoz"rikšů"ve středu města zakázán a tudíž je nakonec nutné vzít si taxíka.Řidiči jsme zadali požadavek na ubytovaní s limitem do 400 rupií za noc.A až na třetím místě jsme měli úspěch a ubytovali se.Po ranní procházce jsme zjistili,že střed Mumbai je čistější,než v jiných městech a posvátné krávy volně na ulici se tam nevyskytují.Je tam ale pěkný zvyk,že nějaká ta paní má krávu na ulici přivázanou a pěkně vyzdobenou a bokem uložené krmení pro ni a za mírný poplatek můžete tuto krávu nakrmit,čož dělají s oblibou maminky s malými dětmi a je u toho taková veselá a sváteční atmosféra.Pokud již někdo bude zvyklý na pouliční stravování,tak v Mumbai je takových stánků nepřeberné množství a není problém.Případným návštěvníkům doporučuji zajít též do přístaviště výletních lodí(poblíž hotelu Tač Mahal)a zakoupit si lodní lístek na"Sloní ostrov"-jedná se o pěkný výlet.V těch místech si též můžete dohodnout okružní jízdu městem-nabídka téměř na každém kroku.Je to hezké město,tedy mám na mysli střed,(na okraji jsou obrovské slumy),a všem návštěvu doporučuji.A my se vypravili dále na jih.

-------------------------------------------

NA JIH,DO STÁTU"GOA".

Na západním pobřeží Indického oceánu z Mumbai směrem na jih se nachází malý státeček,který se nazývá GOA a na něm se nalézají jedny z nejpěknějších pláží v Indii a je intenzivně navštěvován turisty z Evropy i odjinud.ObrazekV tomto státě žije větší počet křesťanů na rozdíl od jiných míst Indie.Z Mumbai do Goa jezdí značné množství spacích autobusů a to většinou přes noc.Večer vyjedete,v autobusu se vyspíte a ráno,vyspaní jste v Goa,jehož hlavním městem je Panaji.Ovšem na pobyt doporučuji Calangute Beach,kde se nalézá dostatek ubytovacích kapacit a je tam hezky.Odtamtud není problém zajet do hlavního města místní autobusovou dopravou za pár rupií,ale cena je kupodivu pokaždé trochu jiná.Ve státě Goa se udržuje poněkud větší čistota,než je v Indii zvykem a také např.spánek v parku se netoleruje,jako jinde.A vůbec parky jsou tam nádherné, udržované a exotické,vždyť se již jedná o subtropy a tak si můžete sáhnout přímo i na rostoucí bambus(viz vpravo)..Pokud si v Panaji v cestovce zakoupíte okružní výlet po jižním nebo severním Goa,tak zjistíte,že uvidíte větší množství katolických kostelů,jak kdekoli jinde v Indii.ObrazekV těch místech jsem si již nedovedl představit pohyb po městě bez PET láhve s pitnou vodou a pokud jsem ji někde zapoměl tak jsem si urychleně koupil další-bez vody jsem se cítil,jak bez ruky-panovalo již značné vedro a podotýkám,že se jednalo o konec ledna a začátek února.Též koupání na Calangute Beach v Indickém oceánu je velice příjemné a teplota vody byla značná a řekl bych vyšší,jak v létě v Itálii.Stát GOA je dobrá volba.

Náš vyhrazený měsíc na cestovaní se pomalu chýlil ke konci a tak bylo nutné zakoupit zpáteční jízdenku na autobus GOA-MUMBAI.Jezdí se zase přes noc a ve spacích autobusech a tak brzy ráno jsme vysedli z autobusu u Centrálního nádraží v Mumbai a jelikož lístky na vlak z Mumbai do Delhi jsme zakoupili již před týdnem,při prvním pobytu,neměli jsme jinou starost,než najít úschovnu zavazadel a odložit své batohy-není to žádný problém(je přímo ve vestibulu)a úschovné je zanedbatelné.ObrazekPak uz jsme měli celý den na courání po městě,jelikož vlak do Delhi odjížděl až k večeru.Při takových procházkách doporučuji zapamatovat si nějaké pevné orientační body,jelikož první den pobytu a to v Delhi jsme se normálka ztratili a z bryndy nás vytáhli zaměstnanci cestovní kanceláře,kteří nás snad sledovali,jinak si neumím vysvětlit,kde se tam tak rychle vzali.Mimochodem ta dáma vlevo se jmenuje"NATASHA"a cestovala zcela sama po Indii-je to Belgičanka a nějaké starosti o svou bezpečnost si nepřipouštěla.Tak tedy po těch zkušenostech jsme se nikde neztratili a k večeru odjeli vlakem-směr Delhi.

------------------------------------------------

VLAKEM DO DELHI

V rychlíku Mumbai-Delhi se cestovalo celkem pohodlně a mám dojem,že jsme byli jediní evropané v celém vlaku.Naproti mne seděla Indka a její jméno si dodnes kupodivu pamatuji-paní Kuhurina Basu.Nepodařilo se mi zjistit,jakého je vyznání,ale k večeru se dosti dlouho a usilovně modlila a to natočena směrem k zapadajícímu slunci a tak to byla pravděpodobně muslimka.Její manžel vedle ní byl k modlení poněkud laxní i přes nabádání manželky během společného modlení velmi často usínal a budil se s omluvným úsměvem.Jídlo(my si dali kuře)bylo výborné včetně dalších dobrot--např.jogurt nebo rajská polévka(lepší, jak v Indii,jsem nikde nejedl).Jak jsme se chystali ke spánku(tři lůžka nad sebou) tak již před tím jsem na to myslel a již na nádraží jsem si vyžádal spodní lůžko,ale nepočítal jsem s tím,že ve vlaku mne jedna indická maminka s malou dcerou(kterou mimo jiné též vytrvale učila základům anglického jazyka) požádá velmi slušně o výměnu lůžek.Měla to vrchní a já pochopitelně ochotně souhlasil-co jiného mi zbývalo,žádosti se nedalo odolat.A v noci po usazení na lůžko začali problémy.Strop se nacházel poměrně nízko nad lůžkem a přesto,že jsem nikdy v životě netrpěl klaustrofobií(strach z uzavřeného prostoru)tak,snad následkem únavy po měsíčním putování na mne začal strop padat a nezbylo nic jiného,než slézt a usadit se na plošince vedle záchodu na balíku rezervních prostěradel a začal jsem poklimbávat-mimochodem hned vedle mne na podlaze spal jeden člen vlakové čety.Po krátké době za mnou přisel jeden z cestujících,také Ind,který měl lůžko přes uličku a dole.Projevil zájem,dovědet se,z jakého důvodu nespím na lůžku a když jsem mu vysvětlil co a jak,tak mi velmi ochotně nabídl výměnu,ať si klidně lehnu na jeho místo a že on půjde na moje.S upřímnými díky jsem tuto možnost odmítl a vysvětlil jsem mu,že již popozítří budu spát ve své posteli a že to zvládnu i na plošince u záchodu.Kde je Česká republika věděl velmi dobře a dokonce si pamatoval na jednoho z našich prezidentů a to na Husáka.Prý si jich dříve pamatoval víc,ale zrovna si nemohl vzpomenout.ObrazekPo jisté době klábosení si nakonec šel lehnout a já prospal zbytek noci na balíku prostěradel.Ráno jsem dostali chutnou snídani a již jsme se blížili k Delhi.Mimochodem v pravo je Indický oceán a uvízlá ruská obchodní loď--možná její kapitán příliš miloval vodku-nevím.Snimek je pořízen na Calangute beach-GOA.

Po příjezdu na hlavní nádraží v Delhi a již vytrénovaní jsme jednomu rikšákovi stanovili limit ceny za nocleh a to 400 rupií za oba dva a i když se jednalo o turistickou sezonu tak jsme se setkali s kladným ohlasem v jakési zprosřredkovatelně hned naproti nádraží(trochu šikmo přes cestu vpravo).Je pravda,že před placením zaměstnanec napsal na doklad cenu 700 rupií,ale tyhle finty jsem již znal a velmi rychle jsem dal najevo,že mu to nemůže vyjít.Do hotelu to byl jen kousek cesty,snad tři minuty jízdy rikšou a celá ulice byla plná hotelů(i ještě levnějších)a obchůdků-----a tak tedy,kdo se chce v Delhi levně ubytovat,doporučuji kousek vpravo od hlavního nádraží.A k tomu ještě malý dodatek---není to ubytovaní pro nějaké fajnovky,ale pro ty,co jim stačí jen a jen postel pro přespání a nic víc-tedy WC je tam taky,abych zas moc nestrašil.

S rikšákem,který nás zavezl na hotel jsme si také domluvili na příští den v 8.00hod.odvoz na letiště i když nám perzonál hotelu tvrdil,že rikšáci na letiště nesmí a že nám domluví taxi.To jsme po ujištění rikšáka,že nebude problém,odmítli.Není opravdu jednouduché, vyznat se v těch různých indických obchodních fintách,ale dá se tomu rychle přispůsobit a musíte být dostatečně tvrdí.Po ubytování jsme trošku zalehli po té celonoční jízdě vlakem a pak jsme šli na procházku do města.Zjistili jsme,že poblíž hlavního nádraží a to poněkud vlevo,je velká tržnice s nepřeberným množstvím zboží a hlavně lidí--hlava na hlavě.Na takovou skrumáž jsme již za ten měsíc pobytu byli zvyklí,ale kdo z nějakého důvodu nemá rád příliš velké množství lidí pohromadě,tak ať si raději cestu do Indie rozmyslí,jelikož se podobným situacím není možné vyhnout-je tam poněkud přelidněno.

Příští den ráno jsme sice měli poněkud obavy,jestli rikšák bral naši včerejší objednávku k odvozu na letiště vážně,ale kupodivu přijel ještě o něco dříve,než bylo dohodnuto a velmi ochotně počkal,až si v blízkém krámku dáme svou ranní kávu.Na letiště to bylo cca 20km a to ráno bylo velmi chladně a tak jsme si obličeje zahalili podle místního zvyku a mám dojem,že by již nikdo nepoznal,že se jedná o evropany.Na letiště pochopitelně rikšák mohl a v pohodě nás dovezl až k odletové hale u níž se na sklo tlačilo plno chudších Indů,kteří lačně pozorovali,co se tam děje.Na závěr mne trochu dojal zaměstnanec jejich pasové kontroly,který nahlédl na moji fotku v pase a pak ze zaujetím pozoroval moji poněkud zanedbanou a zarostlou tvář a po mém sdělení"to víš,celý měsíc u vás v Indii"pokýval zůčastněně hlavou,že rozumí a srdečně mi popřál sťasný návrat domů.

To tedy jsem se skutečně již těšil ale na druhou stranu mi bylo velice líto,že již musím tuhle zemi opustit---je naprosto svérázná,ale svým způsobem krásná--vřele všem doporučuji návštěvu Indie!!!!!!!!!

Co dodat na závěr----nebojte se a vydejte se do této země,jsou tam lidé jako my i když poněkud jiní, ale to je přece ten hlavní důvod tam letět a poznat, jací vlastně jsou a jak žijí....

                                                                                            Jirka.

 

 

 

 

 

 

 

 

**********************************************

Obrazek

 

Náhledy fotografií ze složky Indie 1

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

dita - peníze

ahoj Jirko,
kolik si mám připravit cca dolarů na 1 měsíc pobytu v Indii?

Jirka - Re: peníze

Ahoj Dito,
na jeden mesic v Indii mi stacilo komplet na vsechno cca 850 USD , ale je nutne jiz od prvniho dne smlouvat, smlouvat, smlouvat a smlouvat. Ind ma totiz dojem, ze Evropan je chodici kasicka a blb.
Jeden priklad-na recepci usmlouvam nocleh pro dva na 400 rupii (cca 200 kc), placnem si, ale na papiru je napsano s usmevem 700 rupii a tak davat bacha a zase bacha.
Preji prijemne cestovani a uspesny navrat domu - Jirka.

Jirka - Re: peníze

jo a dej pak vedet, jak to dopadlo....... :-)

Drahuš - Krásná Indie

Dobrý den p.Jirko,děkuji za hezké povídání,hledala jsem hudbu pro břišní tance,ale pak jsem četla článek
se zaujetím a zájmem.Přeji hodně štěstí v dalším cestování a pište o tom,už vím kde to najdu.Díky Drahuš

ota - indický zubar

Kdo máte hrůzu ze zubaře, tak tady to si snad ani nepouštějte ;)) opravdu nelibi trznice zubar!!!!
http://www.komik.cz/videa/1228-indicky-zubar/

Jirka - prujem.....

Tak tedy prozrazuji vsem, jak je to s tim prujmem. Pred cestou do Indie jsem prosel ruznym ockovanim, ale i tak jsem se zasobil ruznymi leky pro pripad, co kdyby. Mezi jinym jsem tez uvazoval, ze ne vzdy budu mit moznost si rano i vecer vycistit zuby a po indickych zubarich jsem nikterak netouzil. Z tohoto duvodu jsem si sebou vzal lek SEPTISAN, ktery je na cucani a to proti bolesti v krku. Jedna se, dle me uvahy vlastne o desinfekcni prostredek dutiny ustni a mel by tedy i predchazet zanetum dasni a pripadne bolesti zubu-(jedna se o moji laickou uvahu).A tak tedy hned na zacatku cesty jsem zacal tenhle SEPTISAN brat pravidelne rano a vecer po pul tablete a to prevetivne, jak se rika"pro strycka prihodu". No a asi po 14-ti dnech naseho cestovani jsem pozoroval, ze ackoliv jsem pil a jedl naprosto totez, co muj kolega, tak on musel stale urychlene prepadavat indicka WC, tak ja nikoli.Zamyslel jsem se nad tim a nabyl jsem presvedceni, ze tenhle SEPTISAN a zrejme i jemu podobne leky nedesifikuji pouze dutinu ustni, ale i cely zazivaci trakt!
To co jsem zde napsal nemusi byt pravda, ale ja osobne tomu verim na 100% a je na vas, jestli tomu uverite take. Rozhodne tim nic nepokazite, kdyz si to na cestach vyzkousite.
Preji vam mnoho stastnych kilometru na cestach po tehle zemekouli!!!!!

satine - cestování

Ahoj,dočetla jsem jedním dechem,Tac Mahal,jo to je sen,Jirko, tak prozraď,jak je to s tím průjmem...

Jirka - pro Kubu..

Ahoj Kubo,dik za komentar.V Indii se jezdi obracene,jak u nas,tedy vlevo a mohu ti rict,ze za cely mesic jsem si na to nejak nemohl zvyknout...

Kuba - Jak....

Ten článek mi vyrazil dech,ale chci se zeptat po jaké straně se jezdí v Indii_

Venca - Páne jo...

Musím říct, že na tyto stránky jsem se dostal čirou náhodou, ale naprosto mi vyrazily dech...
Po přečtení článku o Indii jsem si je přidal do oblíbených a až budu mít po práci, písnu Vám maila, protože mě dost věcí zajímá...sakra ten článek byl celkem dlouhej (na to, že mám pracovat), takže musim...takže prozatím nashle

Jirka - Ahoj Petre...

Ahoj Petre,dik za pripominku avsak prodleni-cely den v Istambulu-to bylo na nasi zadost a tudiz na tranzitni nocleh jsme nemeli narok,ale spanek na letisti nebyl celkem problem.
A pokud jde o cenu noclehu v Indii tak to jsme se den ode dne lepsili a naucili se smlouvat...

VOSTALPETR - AHOJ

AHOJ,
AŽ ZASE POLETÍŠ DO INDIE, TŘEBA PŘES ISTAMBUL, ALE VLASTNĚ PŘES COKOLI A BUDEŠ MUSET PŘES NOC ČEKAT NA SPOJ, TAK PŘI KOUPI LETENKY POŽADUJ UBYTOVÁNÍ V HOTELU, VŠUDE MAJ TRANZITNÍ HOTELY, TAKŽE BUDEŠ SPÁT ZADARMO A ZADARMO DOSTANEŠ NEJSPÍŠ I SNÍDANI...TU REZERVACI TI OVŠEM UDĚLÁ POUZE NAPŘ. TURKISCH ERLAIN, AGENTURY TO MOŽNÁ NEZMÁKNOU, JE TŘEBA NAJÍT SPOLEČNOST S KTEROU LETÍŠ A UDĚLAT SI REZERVACI HOTELU (SAMOZŘEJMĚ POUZE TEHDY, POKUD NEDÁVÁŠ PŘEDNOST SPÁNKU NA LETIŠTI)

MYSLÍM ALE, ŽE JE TO LEPŠÍ NEŽ CHRUPAT NA LETIŠTI...

400RP ZA NOCLEH V DILLÍ PRO DVA, DÁ SE SEHNAT ZA 80RP PRO JEDNOHO, PRO DVA TEDY ZA MÍN NEŽ ZA 160 RP, JEN SE TO CHCE POZEPTAT, NIKOLIV INDÁKŮ ALE BLEDÝCH TVÁŘÍ...

AHOJ ZASE NĚKDY V INDII